PŘEČTETE SI
úryvek z kapitoly 14 "Do kina či divadla v páru, s rodinou a etiketou" část
Sólo nebo v páru do divadla
V některých divadlech se základní návody k chování neliší od etikety v běžném kině. Jsou jimi převážně divadla městská, amatérská nebo divadla s otevřenou scénou. Divadelní představení činohry, muzikálová divadla a divadla menší jsou spojena s nižší formálností. Oproti tomu jsou divadla národní a představení v nich jedním z vrcholů společenského setkávání a formálnost je srovnatelná s prestižními plesy nebo galavečery. Významným odlišujícím prvkem je oděv, protože vaše chování by nemělo rozlišovat, zda jste v divadle v malém městě na stopětadvacáté repríze vtipného zpracování klasického díla nebo na premiéře v národním divadle. Chovejte se vždy stejně.
Oděvy si zaslouží přesnější rozbor. Abych vám to příliš nekomplikoval, rozdělte si divadla na méně formální a více formální podle návodu v předešlém odstavci. Do těch méně formálních se ženy mohou obléct do kombinace sukně a topu, dámské košile či halenky. K tomu vhodné boty na podpatku a svetřík nebo sako. Skvělou volbou budou také kombinace, kdy bude sukně zastoupena parádními dámskými kalhotami. Ne, upnuté legíny a džíny opravdu nemám na mysli. Stačí culík a vlasy jsou dostatečně ležérní i upravené zároveň. Pro muže jsou jako dělané separátní krejčovské kalhoty, připomínající svým střihem ty oblekové, ve světlé barvě. Světlá, optimálně bílá košile, případně bílá s jemným vzorem kostiček s dlouhým rukávem. Váš osobní vkus prokážete vhodným vázacím motýlkem nebo méně formální kravatou, třeba pletenou. Všemu dá korunu tmavší sako a dobré polobotky.
Divadla z kategorie národní si zaslouží ze strany žen pozornost ve formě šatů. Boty na vhodně vysokém podpatku a třetí kousek v podobě šály nebo plédu. Namísto velké kabelky jen psaníčko nebo etui. Účes by měl být formálnější, stáhněte si tedy vlasy do culíku nebo udělejte drdol. Pro dámy starší nebo korpulentní je vhodnější kostýmek zhotovený na míru. Pro muže je to den jak "vyšitý" pro tmavý oblek v námořnické modré nebo antracitové, tedy tmavě šedé barvě. V tomto případě dobře využijete i černý oblek. Výhradně bílá košile s tmavší kravatou nebo motýlkem bez výrazného vzoru, černé ponožky a černé precizně vyleštěné polobotky. Prosím neberte si černé, červené či jakékoli jiné tmavé košile. Zvláště pak ne doplněné bílou či světlou kravatou.
Do divadla přicházejte 30 minut před začátkem představení. Zcela hravě je využijete pro čekání ve frontě na toaletu, před pultem šatny nebo při kontrole lístků. Je velmi nevhodné přijít v čas začátku a chtít vstoupit do hlediště. Je obvyklé, že vám to nedovolí a budete muset počkat do přestávky. S tím počítejte a smiřte se s tím. Včasný odjezd z domu a dostatečná rezerva jsou "dobrými mastmi" na večerní provoz nebo plné parkoviště v blízkosti divadla. Jedním z řešení může být odzkoušená taxi služba, jejíž vůz objednáte na čas vhodný pro odjezd. Samotný fakt, že na vás taxi případně čeká, a jen mezi námi, účtuje vám každou minutu čekání, vás může přimět k tomu, že s přípravou začnete dříve, dříve odjedete a také přijedete. Taxikář většinou zná provoz v dané době lépe než vy, je možné, že se umí vyhnout případným dopravním "špuntům". Navíc vám dovoz a odvoz skýtá možnost dát si v době přestávky skleničku dobrého sektu. Na oslavu krásného dne.
Ještě před tím, než se dostaneme k vaší etiketě v divadle, nechejte mě zmínit etiketu v taxíku. Zřejmě vás nepřekvapí, že by se o přistavení vozu taxislužby měl postarat muž, případně mladší z páru stejného pohlaví. Taxikáři, kteří vědí, jak získávat srdce svých klientů, vystoupí z auta a otevřou zadní pravé dveře. Ty jsou určeny pro ženu nebo starší osobu. Mužům a mladším otevírá dveře na druhé straně, tedy vzadu vlevo. Nesedejte si dopředu. Po příjezdu by takový "super taxikář" měl vystoupit jako první, otevřít dveře muži a společně jít ke dveřím, za nimiž čeká žena. Také zde je otevírá obsluha vozu, aby mohl muž podat ruku ženě a pomoci jí bezpečně vystoupit na chodník. To je tanec, nemyslíte? Je dost dobře možné, že se s podobnou úrovní služby nesetkáte často, případně nikdy a řidič ani z auta nevystoupí. V tom případě je to na muži, aby se o ženu postaral otevřením dveří, pomohl jí případně držením za ruku usednout a sedl si vedle ní z druhé strany. Po příjezdu muž platí, vystupuje ven, obchází auto zezadu, otevírá dveře a pomáhá své ženě z vozu. V případě, že do divadla míří pár dvou žen či mužů, z nichž jedna/jeden je mladší a druhá/druhý starší, dosaďte si mladšího do role muže a staršího do role ženy.
Pro návštěvy divadla platí, že vstupenky má, obdobně jako v kině, na starosti muž, jde-li s ženou, a ten či ta mladší, pokud jde například dospělá dcera se svojí maminkou. Je na nich, aby se o vstupenky postarali, nezapomněli je doma a také je v požadované době předložili ke kontrole. Vyjma teplejších měsíců mimo divadelní prázdniny je téměř jisté, že budete potřebovat využívat šatnu. Využijte ji. V chladných měsících není jiná možnost než si pláště, kabáty či klobouky odložit. Také deštivé počasí nahrává otevřeným šatnám ve foyer divadel. Kdo z vás má na starosti vstupenky, má také na starosti šatnu. Mějte připravených pár mincí, optimálně 50 Kč, což je obnos, za který běžně dva kabáty s doplňky v šatně uskladníte. Opravdu není vhodné přijít s papírovou bankovkou vyšší hodnoty nebo se divit, co je to tady za podnik, že v šatně "neberou karty". Některé divadelní šatny jsou bez poplatku, avšak také zde se hodí zaplatit poplatek přibližně 20 Kč za osobu. V šatnách divadel pracují povětšinou studenti nebo senioři. Obě skupiny ocení, když si během večera trošku "přilepší".
Muž pomáhá s odkládáním kabátu ženě, mladší osoba starší. Až poté, co je společensky významnější osoba pláště prosta, je čas svléct svůj vlastní. Oba kabáty položte na pult šatny tak, aby poutka směřovala k obsluze šatny. Šály nebo šátky zastrčte do rukávů a klobouky, případně deštník položte vedle. Ten, kdo platí za šatnu, bere s sebou žeton nebo ústřižek. Věta "Prosím tě, vezmi to k sobě, já jsem schopen to ztratit." nevyznívá ani pro muže, ani pro osobu mladší příliš lichotivě. Po obdržení žetonu poděkujte a rozlučte se.
Myslím, že všechna divadla jsou vybavena jednoduchým souborem signálů gongu, který nabádá diváky, aby se pomalu při prvním gongu, běžně rychlou chůzí při gongu druhém a relativně spěšně, zazní-li třetí znamení, přesunuli do divadelního sálu. Pokud ještě při druhém gongu stojíte ve frontě na chlebíčky, je téměř jisté, že buď zmeškáte začátek, nebo onu gastronomickou katastrofu budete potupně dožvýkávat ještě na cestě k sedadlům. Když už jsem zavadil o občerstvení, je vhodné zmínit, že i přesto, že výdejní pult a stolky k stání mohou svádět k menší péči o etiketu u stolu, opak je pravdou. Právě zde, kde máte málo možností pohodlně a bezpečně uchopit příbor, odložit si kabelku nebo vše konzumovat vsedě, jde o to, jak to zvládnete. Omezujícím prvkem je nejen fakt, že stojíte, ale také osoby, které kolem vás tam a zpět procházejí, případně vás zdraví, jelikož se znáte.
Doporučuji vám, ženám, a trošku důrazněji mužům, abyste v divadle nic nejedli. Omlouvám se tímto všem provozovatelům občerstvovacích stanic. Mám však své důvody. Jedním z nich je fakt, že byste měli vzájemně komunikovat, a to při skleničce chladného sektu nebo dobrého vína. S jídlem v ústech je to mnohem obtížnější. Druhým důvodem pro mé doporučení je fakt, že se rty od jídla vždy mírně ušpiní a je nutné je otřít. V případě mužů to nevidím jako velkou komplikaci, pokud použijí ubrousek. Ženám však jakékoli otření ubrouskem naruší pečlivě vyvedenou linku tužky na rty. Věta "Nejsem rozmazaná?" uvozuje následnou vizuální kontrolu, při níž je muž nucen posoudit ze svého, uznejme laického pohledu, zda k "rozmazání" došlo, či se jedná o běžný stav rtů ženy. Jakákoli jiná vizuální kontrola, například v soustavě zrcadel na stěnách nebo v příručním zrcátku, které mají moudré ženy vždy v kabelkách, může způsobit následný odchod ženy na toaletu se upravit. Tam je, jak známo, vždy fronta. Čas na společenský večer se najednou scvrkne kvůli čekání ženy v řadě a muže postávajícího, uznejme zcela nápadně, v její těsné nebo vzdálenější blízkosti. Každou osobu vycházející z onoho místa měří pohledem, zda se náhodou nejedná o tu, na niž čeká. Muži se v této situaci necítí dobře, povím vám.
Pokud vám tyto důvody nestačí, abyste od jídla před začátkem a o přestávce upustili, zde je tedy ještě jeden. Známí. Mohou vás chtít pozdravit a prohodit s vámi pár milých slov. Pokud vás však zahlédnou, jak se nakláníte nad miniaturním talířkem a vpravujete do sebe jídlo, je zřejmé, jsou-li alespoň trošku empatičtí, že za vámi nepůjdou. Vědí, že by vás u jídla rušili a nestihli byste si říct ani dvě věty. Toto budiž také návod pro vás, kteří spatříte v prostoru divadla své známé, kteří jedí. Nechoďte za nimi. Pokud vás spatří, ukloňte hlavu, potichu rty vyslovte pozdrav a jděte dále. To by mělo být dostatečným signálem, že se vnímáte, ale nechcete je rušit. Je vhodné, abyste po skončení večera, po příjezdu domů napsali těmto lidem krátkou textovou zprávu: "Rádi jsme vás viděli dnes večer v divadle, jen jsme vás nechtěli rušit u jídla." Taková zpráva může vést k tomu, že si domluvíte setkání na jiném místě nebo společný divadelní večer příště.
Je možné, že moje prosby nevyslyšíte a rozhodnete se v divadle jíst. Je to vaše volba. V tom případě však nic neukusujte. Vyberte si takové občerstvení, které lze lámat a vkládat do úst po jednotlivých soustech. Případně kanapky, které je možno vkládat do úst najednou. Při testování tohoto doporučení vaše ústa a jejich limit rozevření, prosím, nepřeceňujte. Nemuselo by to dopadnout dobře a ztratili byste body za estetický dojem. Napadne-li vás otázka, jak to máte udělat se shora uvedeným chlebíčkem, mám pro vás i zde radu. Chlebíček nikdy nejezte bez příboru. Jelikož se příbory v divadle nenachází, nejezte jej.
Divadlo není výjimkou ve věci chození po chodbách i do schodů. Choďte vpravo, nikam se necpěte a také se ničím necpěte. Je namístě, abyste se do svých sedadel dostali včas, byli v nich spíše dříve, jsou-li uprostřed hlediště, a vyčkali před divadelním sálem nebo uvnitř stranou proudu příchozích, máte-li sedadla u krajů řad. Stejně jako v kině, jak uvedeno výše, jde muž uličkou první, žádá o dovolení průchodu, zdraví a děkuje. Stejně jako v kině je vhodné jít čelem k přítomným a nezatěžovat jejich pohled svým pozadím. A nakonec stejně jako v kině, jsou-li sedadla v horní poloze a je nutné je sklopit, pomáhá muž sklopit je své ženě a mladší osoba té starší.
Po skončení představení v divadle zůstaňte sedět do té doby, až
dozní poslední, tedy třetí potlesk. Poděkování za herecké výkony je spojeno
s vyvoláním tří úklon publiku. To je doprovázeno třemi potlesky. Je
opravdu nevhodné, abyste se už při druhém zvedali s myšlenkou, že když si
trošku "pohnete", budete u šaten nejspíše mezi prvními.